Srpen 2008

Básnička

25. srpna 2008 v 7:41 | Marika |  For Ana
Už nechci být tou loutkou na šňůrce,
tou odhozenou hračkou v komůrce.
Proniká sem chlad, proniká sem zima,
ta jiskra ve mně uhasíná.

Co se to proboha děje?
Topím se ve smutku.
Je tu plno beznaděje
a já bloudím ve zmatku.
V těch vteřinách prázdnoty,
cítím tu nezkrotnou vinu.
Hledám jen malé zlomky jistoty,
ale ztrácím všechnu sílu.

Ten skvělý život už je jen snem,
který probíhá mým každým dnem.
Jiskra zhasne, hvězda spadne,
zapomenout není snadné.

Slzy po tváři často stékají,
dychtivé vzpomínky do srdce bodají.
A já jen čekám na to,
kdy myšlenky nejkrutější,
v mém srdci se utiší.

Snažím se sama sebe poznávat,
jak bych si měla pomáhat.
Zůstávám, ale mnohem častěji utíkám.
Chtěla bych chápat, chtěla bych odpouštět,
jenže nikdo nechápe tenhle můj svět.
Přesto všechno jsi ta, co zde zůstane,
a já už nechci být jen naivka,
která si nalhává že tě nezklame.
Nechci být ta neštěstím naplněná kolíbka.
Ty mi každou špatnost promíjíš
a moc dobře to víš.
Jenže nechci být jen tvou touhou,
v sázce tou největší prohrou.
Ale i tak tě miluji
a za všechno moc děkuji.

Pro začátek

9. srpna 2008 v 15:15 | Marika |  For Ana

Pamatuješ si ..

...svůj první krok?
...svého prvního kamaráda?
...první přečtenou knížku?
...kdy jsi poprvé hrála basket, šla na tancování nebo měla na sobě plavky?
...jak jsi odcházela ze základky a

Pamatuješ si...

...kdy se ti poprvé někdo smál a tys pochopila co to vlastně znamenalo?
...kdy ses poprvé prohlížela v zrcadle svoje tělo a ohmatávala "špeky"?
...kdy jsi brečela do vyčerpání protože jsi vypadala příšerně?
...kdy jsi poprvé uběhla mili (kilometr) a udělala 100 sedu lehu?
...kdy ti někdo poprvé pochválil tvůj úbytek na váze?
...první jídlo které jsi nesnědla?
...kdy jsi poprvé zhubla do menši velikosti?
...kdy ses poprvé podívala do zrcadla a už jsi neviděla sebe?
...kdy se ti poprvé na chvíli zatmělo před očima když jsi vstala?
...kdy jsi poprvé cítila svoje kosti a projížděla prsty po žebrech?
...kdy jsi poprvé ztratila kontrolu a jak tě pak bolelo v krku?
...kdy se ti poprvé postavili tvé přátele a jak jsi brečela?šla na střední?...jak jsi nikdy nedokázala odejít od matky

Pamatuješ si...

...jak jsi jim lhala?
...jak ses snažila schovat, odtáhnout se ode všech?
...svět rychle kroužící kolem tebe a sebe tak osamělou, vylekanou a unavenou?
...otázky které jsi měla?
…kdy jsi mela naposled menstruaci?
...kdy se to všechno provalilo a tvoje rodina tě poslala k lékaři?
...jak ti říkali že s tím musíš přestat?
...jak se ti chtělo brečet, ale už jsi nemohla?
...bolest kterou teď cítíš když víš ze se nic nezměnilo?

Motlidba k Aně

3. srpna 2008 v 12:49 | Marika |  For Ana
Lehám si do postele jako tučné, ale spokojené děvče, neboť vím,že jsem dnes udělala všechno pro splnění mého snu. Těším se na ráno a na celý následující den, protože vím, že díky dnešku budu krásnější a hubenější. Zítra se však budu snažit ještě o něco víc, abych si zajistila lepší následující den. Pokojně se odevzdám do Aniných rukou, neboť vím, že ona na mě dohledné, postará se o mě a nenechá mě znova padnout na dno. Ona jediná ví, co je pro mě nejlepší a já ji budu následovat, kamkoli bude chtít. Nemůžu se dočkat následujícího dne, neboť každou sekundou jsem stále blíže a blíže svému cíli.
Dnes jsem byla blíž než včera a zítra budu blíž než jsem byla dnes.

Ana náramky

2. srpna 2008 v 22:45 | Matika |  Náramky

Noste ANA náramky

Jako důkaz Vašeho přesvědčení noste červený náramek. Může být z jakéhokoli materiálu, ať z bavlnky ( osobně myslím že je nejhezčí a práce s ním mě zaměstnává od jídla a podporuje v mém přesvědčení ) dále z gumy, korálků apod.
Pro vyjádření přesvědčení MIA noste fialový náramek.
Sebepoškozování modrý.
Pro vyléčené je bílý.

Dopis od Any

2. srpna 2008 v 22:16 | Marika |  For Ana

Dopis od Any


Dovol mi představit se. Jmenuji se, nebo jak mě nazývají lékaři a jiní, Anorexia. Moje celé jméno zní Anorexia Nervosa, ale můžeš mi říkat Ana. Myslím, že se můžeme stát dobrými partnery. V blízké budoucnosti do tebe budu investovat hodně svého času a totéž očekávám od tebe.
V minulosti jsi slyšela své učitele a rodiče jak o tobě mluví jako o zralé a inteligentní osobě s tolika možnostmi. Kam se to podělo, mám se ptát? Nikdy nic z toho nebylo! Nejsi dokonalá, dost se nesnažíš a navíc ztrácíš čas přemýšlením a mluvením s přáteli nebo kreslením! Tyhle slabosti ti nebudou povoleny.

Tví přátelé ti nerozumí, nejsou k tobě upřímní. Kdysi, když se nejistota vkrádala do tvé mysli a ty ses jich zeptala, "Jsem…tlustá?" a oni odpověděli "Ale ne, jistěže ne" Tys věděla, že lžou! Jen já ti říkám pravdu. Tvoji rodiče, škoda mluvit! Víš, že tě milují a starají se o tebe, ale část toho je jen proto, že to jsou rodiče a že je jejich povinností to dělat. Teď bych ti měla říct tajemství: Někde hluboko uvnitř jsou tví rodiče zklamaní. Jejich dcera, ta s tolika možnostmi, je tlustá, líná a nehodná dívka.

Ale já to všechno změním.

Očekávám od tebe hodně. Není ti povoleno jíst moc. Začne to pomalu: snižování příjmu tuku, čtení tabulek s nutričními hodnotami, zbavování se nezdravých, smažených jídel atd. Na chvíli bude cvičení snadné: nějaké to běhání, možná nějaké dřepy či cviky na břicho, nic vážného. Možná takhle shodíš pár kil z toho svého tlustého těla. Ale nebude dlouho trvat a nebude mi to stačit.

Budu od tebe očekávat, že si budeš počítat a zapisovat svůj příjem kalorií a že začneš cvičit více. Vnutím ti limit. Musíš to přijmout, protože mi nemůžes vzdorovat! Začínám se do tebe vkrádat. Hezky brzo, jsem s tebou neustále.Jsem s tebou, když ráno vstaneš a běžíč k váze. Ta čísla se stávají jak přáteli, tak nepřáteli a ty si stále jen zoufale přeješ, aby byly nižší než včera, než večer… Do zrcadla se na sebe díváš s hrůzou.Pícháš a strkáš do každého špeku a usmíváš se, když přejedeě rukou přes kost. Jsem s tebou, když si plánuješ den: 400 kalorií, 2 hodiny cvičení. Ja jsem ten, kdo takhle plánuje, protože odteď jsou mé myšlenky spjaty s tvými.
Sleduju tvé myšlenky po celý den. Ve škole, když ve své mysli bloudíš neznámem, dám ti něco o čem můžeš přemýšlet. Přepočítej si kalorie pro tento den. Je jich příliš mnoho. Zaplním tvou mysl myšlenkami na jídlo, tvou váhu, kalorie a na věci, na které je pro mne bezpečné myslet. Protože teď jsem už v tobě. Jsem ve tvé hlavě, ve tvém srdci a duši. Ta bolest z hladu, kterou předstíráš že necítíš, jsem já.

Hodně brzy ti říkám nejen to, co máš dělat s jídlem, ale i to, co máš dělat pořád. Usmívat se a přikyvovat. Dobře se prezentuj. Vtahuj sakra to tlusté břicho! Bože, jsi tlustá kráva!!!! Když je čas na jídlo, tak ti řeknu co dělat. Udělám to tak, že talířek salátu ti bude připadat jako jídlo hodné krále. Rozházim jídlo kolem a hle, vypadá to, jako bys něco snědla. Ani kousíček…jestli něco sníš, veškerá kontrola bude zničena.. TOHLE chceš??? Vrátit se zpět k té tlusté krávě, jíž jsi kdysi byla??? Přinutím tě zírat na modelky v časopisech. Ty nádherně hubené, s bílými zuby, modely dokonalosti, co na tebe hledí z těch lesklých stránek. Nechám tě myslet si, že nikdy nebudeš taková jako ony. Vždy budeš tlustá a nikdy nebudeš tak nádherná jako jsou ony. Když se podíváš do zrcadla, zdeformuju odraz. Ukážu ti obezitu a ošklivost. Ukážu ti zápasníka sumo namísto vyhladovělého dítěte. Ale to ty nesmíš vědět, protože kdybys znala pravdu, mohla bys opět začít jíst a náš vztah by se začal rozpadat.

Občas se z tebe stane rebel. Ačkoli ne moc často. Rozpoznáš rebelské vlákno, které zůstalo ve tvém těle a které tě dovede do temné kuchyně. Dvířka od kredence se oomalu a jemným vrzáním otevřou. Tvoje oči budou kmitat po jídlech,. které jsem držela z tvého dosahu. Najednou zjistíš, že tvé ruce tápají ve tmě po krabici se susenkami. Zhltneš je, mechanicky, ne kvůli jejich chuti, ale kvůli pocitu, že jdeš proti mně.. Sáhneš po další krabici a další a další. Tvé břicho se nafoukne a začne vypadat groteskně, ale ty stejně ještě nepřestaneš. A po celou tu dobu na tebe budu křičet ať toho necháš, ty tlustá krávo, ty opravdu nemáš žádnou sebekontrolu, budeš tlustá.
Až tomu bude konec, opět se obrátíš na mě a budeš žádat o radu, protože ty opravdu nechceš být tlustá. Překročila si základní pravidlo a jedla jsi a nyní mě chceš zpět. Poženu tě do koupelny, na kolena a přinutím tě hledět na dno záchodové mísy. Tvé prsty pošlu hluboko do tvého hrdla a s pořádnou dávkou bolesti tě zbavím přijatého jídla. Znovu a znovu to budeš opakovat dokud ze sebe nedostaneš jen vodu a krev. To budeš vědět, že je to vše pryč. Když potom stoupneš, budeš se cítit slabá. Ale ihned se postav! Ty tlustá krávo, vybrala sis život v bolesti.
Možná ta volba zbavit se té "pokrývky" je jiná. Možná tě nechám brát projímadla a nechám tě sedět v koupelně až do brzkých ranních hodin, kdy budeš cítit, jak jsou tvé vnitřnosti skrčené. Nebo možná tě jen nechám, aby sis ublížila sama. Mlátila hlavou o zeď dokud by tě nebolela jak čert. Řezání je taky efektivní. Chci abys viděla svou vlastní krev, jak stéká po tvé ruce. A v tom si uvědomíš, že přijmeš veškerou bolest, kterou ti nabídnu. Jsi v depresi, jsi naštvaná, máš bolesti.. snažíš se někoho přivolat, ale jakobys byla němá, nikdo neposlouchá? Kdo by se o tebe zajímal?!?!!Zasloužíš si to, můžeš si za to sama.

Oh, je to kruté? Chceš aby se ti to stalo? Jsem snad neférová? Dělám jen věci, které ti pomohou. Umožňuju ti přestat myslet na věci, které tě stresují. Vztek, smutek, zatracení a osamnění se mohou zastavit, protože já je vezmu pryč a naplním tvou hlavu kalorickýmy výpočty. Dám pryč i tvou snahu vyrovnat se svým vrstevníkům, snahu všechny potěšit. Protože teď jsem já tvůj jediný přítel, jsem ta jediná, kterou musíš potěšit.

Mám i svou slabou stránku, ale tu nesmíme nikomu říct. Pokud se rozhodneš proti mně bojovat, dostat se k někomu a říct mu, jak tě nutím žít, všechno se zničí. Nikdo to nesmí zjistit, nikdo nemůže rozbít ten krunýř, kterým jsem tě pokryla. Já jsem tě stvořila, tuhle hubenou, dokonalou dívku. Jsi moje, jenom moje. Beze mě nejsi nic. Tak se nesnaž mi vzdorovat. Když o tobě jiní mluví, ignoruj je. Zapomeň na ně, zapomeň na všechno co se tě snaží ode mě oddělit. Jsem tvá kladná stránka a míním to nechat tak, jak to je.

Proti hladu

2. srpna 2008 v 19:11 | Marika |  Rady a tipy
Jdi si vyčistit zuby.
Žvýkat žvýkačku.
Když máš vlčí hlad, chvíli počkej, přestane to.
Metoda chew and spit.
Nalakuj si nehty.
Obloukem se vyhýbej kuchyni a ledničce.
Natři si rty leskem nebo rtěnkou.
Jestliže nějaké jídlo ve tvé blízkosti voní, navoň se parfémem, ten vůni přebije.
Polij jídlo saponátem a vyhoď ho.
Jdi do společnosti, za přáteli, přestaneš myslet na jídlo
Přesoluj si jídlo, nebude ti chutnat.
Pokud nemůžeš odolat, sněz pouze první tři sousta.
Vyčisti nebo ukliď cokoliv hnusného, hlad tě přejde.
Zaměstnej se- jakkoliv.

O anorexii

2. srpna 2008 v 19:08 | Marika |  Anorexie

Mentální anorexie

Mentální anorexie patří do skupiny psychosomatických chorob, kterým říkáme poruchy příjmu potravy. Kromě mentální anorexie jde o bulimii, chorobné přejídání,....
O anorexii se zmiňoval již Hippokrates a Galén (Poruchy příjmu potravy, Fr.D.Krch, Grada Publishing, 1999). První věrohodně popsané případy mentální anorexie se objevují až ve druhé polovině 19. století.
Touto poruchou trpí nejčastěji dívky, asi v 95%, a to ve věku 16-25 let. Výjimkou není ani anorexie zjištěná u dívky po 13.roce věku nebo dokonce až po 40. roce věku.

Příčina onemocnění

- není jednoznačná, většinou jde o komplex celé řady faktorů především z oblasti psychické a sociální. Jde převážně o dívky (budu mluvit o dívkách, protože právě ony jsou nejčastěji postižené, platí to ale i o chlapcích) úspěšné, inteligentní, často z dobrých rodinných poměrů. Bývají v kolektivu oblíbené, nemívají žádné problémy. Zlom často nastává právě v období puberty. Někdy stačí nešetrná poznámka o vzhledu dívky, že se z ní stává ženy, že začíná mít prsa apod. Dívka si náhle uvědomí, že se zakulacuje, že ztrácí svou dětskou postavu a to ji může přimět k držení diety. Nebo dívka vyniká ve sportu. Utrpí úraz, kdy je na čas vyřazena z tréninku. Její výkon po návratu není takový jaký by chtěla. Mohlo se stát, že v době klidu i pár kilo přibrala, což ji vyděsí a přiměje ke kontrole váhy a nějaké té dietě. Výkon ale nestoupá a dívka se uchyluje ještě k tvrdším opatřením, což postupně může vyústit až v poruchu příjmu potravy. Někdy stačí jen výskyt obezity v rodině, kde se dívka snaží, aby nedopadla jako rodiče a kontroluje svůj příjem potravy. V jiném případě může jít o dívku, na kterou rodiče neměli nikdy čas, spoléhali vždy na to, že se dobře učí, že nemá žádné problémy apod. Dívka se snaží odmítáním potravy na sebe upoutat pozornost.
Zkrátka odmítáním potravy se dívka vždy snaží "řešit" nějaký problém. Není už první v nějaké věci a tak se snaží najít něco, nad čím by měla kontrolu.
Rychlost rozvoje onemocnění je různá, někdy dívka náhle zhubne během krátké doby, jindy hubne pozvolna, tak že si toho dlouhou dobu nemusí nikdo z okolí všimnout.

Příznaky onemocnění

dívka si bere menší porce jídla, menší talíř
omezuje škálu jídel, odmítá některé potraviny
zajímá se o vaření, sbírá recepty
pečlivě žvýká
odnáší si jídlo do svého pokoje
tělesná váha je pod normálem, ztráta více než 15% tělesné hmotnosti (BMInižší než 17,5)
restriktivní typ (nebulimický)
nejí či jí velmi málo, cvičí, bere projímadla (diuretika)
purgativní typ (bulimický) - záchvaty přejídání kompenzované zvracením, projímadly
ztráta menstruace
strach ze ztloustnutí (přibírání na váze)
hyperaktivita, cvičení (i v pozdních nočních hodinách)
nízký tlak, závratě
nesoustředěnost, podrážděnost, impulzivita, nespavost, deprese, plačtivost
snadný vznik modřin, zimomřivost
suchá našedlá pleť, lámání nehtů, poškozené vlasy
denní příjem nižší než 1000kcal
osoba trpí přesvědčením, že je tlustá; zkreslená představa o svém těle
snížená citlivost v rukou i nohou, třas rukou
nepravidelná srdeční činnost
dehydratace, selhání ledvin
nižší tělesná teplota, špatné prokrvování končetin
lehce se zadýchá

Pro ANA Jídelníček

1. srpna 2008 v 11:02 | Marika |  Jídelníčky

Jídelníček

Snídaně: káva
Svačina: cola light
Oběd: bílý nízkotučný jogurt
Svačina: káva
Večeře: cola light
Tekutiny:3 l vody, 2 l neslazeného čaje
Osobně si myslím, že je to dost drastické, ale co by člověk neudělal pro to, aby vypadal dobře? Takže jen do toho a svět bude náš =)